Každodenní stres je dnes nedílnou součástí lidských životů, od pracovních a školních povinností, zdraví, administrativní zátěže na každé straně až po romantický nebo osobní život. Vše na nás nějakým způsobem dopadá a to se nejčastěji projevuje stresem, úzkostí a v krajním případě také depresemi. Jak od takové situace najít východisko? Pro mnoho lidí a to již po mnohá staletí, se takovým únikem stala hudba. Jak je to možné? Podívejme se na to, proč a jak hudba léčí, jak se na to dívá věda a jak dokáží zvuky být nedílnou součástí emoční a duševní cesty za rovnováhou.
Věda na pozadí hudby a stresu
Stresová reakce v lidském těle vzniká na základě mnoha vjemů – možná nás něco trápí, nemůžeme se srovnat se ztrátou zaměstnání nebo milované osoby, ale také ve zcela běžných situacích, od prvního dne v práci a ve škole, přes kulturní vystoupení až po první romantické chvíle. Za všechno svým způsobem může relativně malá, mandli podobná, část našeho mozku známá jako amygdala, která reguluje naše emoce a Hypothalamus, který naopak řídí rovnováhu v těle, tedy to, jak reagujeme na stres, pocit nebezpečí nebo jak se vyrovnáváme s některými hormony.
Napříč lety byly jak amygdala, tak Hypothalamus podrobeny mnoha vědeckým výzkumům, včetně sledování reakce mozku na zvukové vjemy. Postupně vědci zjistili, že hudba dokáže vyvolat různé reakce hned v několika částech mozku a tím vyvolává mnoho emocionálních vjemů podle našeho duševního a emočního rozpoložení. Dokáže aktivovat naši paměť, mít psychosomatické účinky a dokonce má vliv na limbický systém, který reguluje naše vzpomínky. Toto zjištění vedlo k využívání hudby v mnoha typech terapií, které mají zklidňující účinky na celé tělo.
Jak dokáže rytmus ovlivnit naše tělo a emoce?
Rytmus je důležitou součástí hudby, různé rytmy definují různé hudební žánry, rytmus je však součástí také našeho těla. Proto jsou obě fáze propojeny a hudební rytmus dokáže mít silný vliv na ten tělesný. V našem těle je rytmus nejen o srdečním tepu, ale také synchronizace dýchání, průtoku krevního tlaku a samozřejmě rytmus spojený s každodenním pohybem, motorikou a emocemi a mozkovými vlnami.
Postupem let byly provedeny mnohé studie, které vedly například k tomu, že ženy během těhotenství pouští nenarozeným dětem klasickou hudbu, což může mít do určité míry vliv na rozvoj mozkové činnosti a spánkového rytmu dítěte. Klasická hudba se však používá také v terapiích nebo dokonce během operací mozku. Naopak hudby se střídavým nebo vysokým tempem a rytmem se využívá pro mnohé činnosti, často spojené s fyzickou aktivitou. Dokáží se napojit na náš srdeční a tělesný rytmus a ten zvyšuje kardiovaskulární činnost během cvičení.
Hudba jako emoční terapie
Během emočně náročného období mnoho z nás hledá útěchu nebo pochopení právě u oblíbených umělců. Pro někoho je to hudba melancholická, která dokáže vnést harmonický pocit do současného emocionálního rozporu, pro někoho je důležitý text, ve kterém člověk vnímá, že situace není beznadějná. Ať už je to hudba instrumentální nebo zpívaná, dokáže mít výrazný vliv na naše emoční cítění.
Jak je to možné? Vše se skrývá ve stimulaci podle hudby, kterou posloucháme a našeho duševního a fyzického rozpoložení. Hudba dokáže stimulovat naše hormony, mnohé z nich patří mezi hormony pohody, vylepšující naši celkovou náladu. Dále při poslouchání hudby náš mozek reaguje přes limbický systém, kde se nachází všechny naše emoce a právě zde hudba odvádí důležitou práci v jejich stimulaci. Zde přichází na scénu hudební žánry.
Zklidňující pocit je možné najít v pomalém tempu klasické a populární hudby, ta navíc dokáže evokovat také radost nebo dokonce euforii. Pokud však člověk dokáže najít pocit klidu vyplývající z melancholie, ideální je jazzová, bluesová a folková hudba. Emoce radosti a pohody mohou vycházet také z katarzie a energie, zde ji najdou fanoušci metalové nebo rockové hudby.
Jak v praxi využívat hudby pro pocit klidu?
Možností je samozřejmě hned několik, věda se například zaměřuje na stimulaci klidu a lepší kvality spánku, který podporuje s celkovou regenerací těla. Podpořit spánek je možné posloucháním hudby, která má BPM v rozmezí od 60 do 80, tento rytmus hudby totiž harmonizujeme s přirozeným rytmem srdce a díky tomu se tělo dokáže jednodušeji dostat do pocitu naprostého klidu, který přímo podporuje hlubší spánek.
Aktivně se věnovat hudbě má také své silné stránky. Zvyšuje nejen naše schopnosti zpěvu nebo hraní na hudební nástroj, přímo podporuje naše zdraví díky práci s dechem a tělem, které taková aktivita vyžaduje. Pouze málo z nás ovládá dech správně, věnovat se zpěvu nás naučí techniky, které dostanou více kyslíku do plic a tedy i do celého těla, to podporuje nejednu tělesnou funkci. Aktivitami spojenými s hudbou se nám navíc zvyšuje tvorba oxytocinu a endorfinů, hormonů pohody.
Každý má svůj příběh
Vliv hudby na naše rozpoložení a na naši schopnost vyrovnat se v našem životě s těžkými chvílemi. Mnohé příběhy je možné najít v hudebních komunitách fanoušků, dnes propojených sociálními sítěmi, které spojují příběhy, radosti a dokáží zmírnit bolest, se kterou se vyrovnáváme nebo dokonce inspirovat k práci na vlastní cestě k emoční rovnováze. Hra na hudební nástroj dokáže přinést nejen kreativitu, ale i úlevu, například klavír, který byl po mnohá staletí nástrojem spojeným s péčí o duši, vzpomínkou na zesnulé nebo hlavním pomocníkem emočních terapií. Každý máme svůj příběh spojený s hudbou a mnoha emocemi, od významných vzpomínek až po společné radosti.
Pár myšlenek závěrem
Nebojte se ve hudbě najít sebe samotné, její síla je ověřená nejen lidmi po celém světě, ale i vědou. Dokáže přinést úlevu, podporu a vyrovnanost. Hudba je mnohem víc, než jen druh zábavy, je lékem, který kromě duše, dokáže mít pozitivní vliv na celé naše tělo a zdraví. A proto se nebojte vykročit do světa hudby tak, jak vám vyhovuje, bez strachu nebo úzkosti.